.jpg)
Naše kaple je zasvěcena svaté Ludmile. Byla postavena panstvím v Lešanech, za přispění okolních občanů v roce 1681 a okolo ní byl zřízen hřbitov. Kaple byla posazena na skalnaté stráni nad mlýnem podskalským a svojí věžičkou se zvoničkou dominuje celé obci.
Patronát nad tímto kostelíčkem měla od založení až do roku 1950 Kapitula u sv. Víta v Praze na Hradčanech. Zůstane ji ku cti, že se vždycky poctivě starala o věcné potřeby její a udržovala ji vždy v dobrém stavu a v roce 1907 přikoupila od kováře Ludvíka Laciny kus pole na rozšíření hřbitova. V roce 1924, když se zjistilo, že hlavní trámoví ve věžičce kostelíku jest vyhnilé, dal nadlesní Lešanského panství Pup po schválení od kapituly v Praze postaviti věžičku novou, věrnou to kopii staré věžičky. Vnitřní úpravy a malby byly prováděny vždy v desetiletých lhůtách.
Kostelík byl přidělen jako filiální faře jílovské, která měla povinnost každou čtvrtou neděli a o posvícení sloužiti mši svatou. Osadníci, láníci a půlláníci měli povinnost v tu neděli přivésti koňským potahem a odvésti kněze z fary v Jílovém. Obec Borek měla také tuto povinnost, neb od počátku své mrtvé pochovávají na náš hřbitov.
Přišla však doba, že už nám nestačil neb rozšíření z roku 1907 už také nestačilo a pak zestátněním panství Lešany, ztratili jsme patrona kostelíčka a hřbitova. Nastala doba, kdy obec naše se musela sama o to starati a pomýšleti na zřízení obecního hřbitova. Jednání o tomto se vleklo dlouho a hledaly se různá místa. Nejvhodnější bylo uznáno sousední pole, které od kováře Laciny koupil již před mnoha lety doc. dr. ing. Vladimír Teyssler z Vysoké školy technické v Praze, který vlastnil oba břehy nad mostem a na tomto poli si chtěl postavit vilu pro letní pobyt své rodiny. Nerad ustupoval obci od takového krásného místa, ale byl nucen v zájmu dobrého spolužití s občany povoliti a přistoupil na nabídku obce, která mu nabízela za část pozemku, potřebný na rozšíření hřbitova ve výměře 2000m2, že mu dá jiný pozemek, obecní pole Na Losích ve dvojnásobné výměře.
Hřbitov od cesty byl ohrazen zdí z bílých cihel, udělány široká železná vrata, strana východní a jižní byla ohrazena podezdívkou z kamene na kterou byl dán rámový drátěný plot s cihlovými pilířky. Vše bylo pěkně a vkusně uděláno většinou brigádnickou prací zadarmo našimi obětavými občany.
Jako první byl na novém hřbitově pohřben ruský voják, který zemřel na Prosečnici. Naši občané spolu s dělnictvem z požárských lomů mu postavili hrobku z kamene s pomníkem.
Po něm pak byli pochováni v roce 1950 už další naši spoluobčané. Na starém hřbitůvku odpočívají staré naše rody Babánkové, Bernardové, Dolejšové, Hroníkové, Domáčkové, Korotvičkové, Lacinové, Papírníkové, Novotných, Šoulejové, Šíbalové, Šmídové, Váňové a ostatní, kteří se postupem času u nás usazovali.
Tímto končí výňatek z kroniky obce psané od 1.svět. války po rok 1954 bývalým starostou obce panem Václavem Horou.
Po dlouhá léta se s hřbitovem nic nedělo. Začátkem 80.let byla dána na kostelík nová krytina – břidla. Koncem 80.let byla provedena oprava staré vstupní brány s výměnou dubových vrat a vyčištěním schodiště. Začátkem 90.let byly zhotoveny chodníky z betonových dlaždic po celém hřbitově. V polovině 90.let byla potom zhotovena nová střech na márnici včetně fasády. Na novém hřbitově bylo vystaveno kolumbárium se 30 schránkami pro urny.
V letech posledních investovala obec na opravu vnitřního zařízení kostela 71 tis.Kč a mimo to občané sbírkou 21 300 Kč. V roce 2000 darovala obec opět 30tis.Kč na projekt opravy venkovní fasády.
Další finance jsou připraveny na realizaci této akce.